pondělí 11. dubna 2016

Toulky okolím

Trocha tréninku a hlavně pohybu mi neuškodí ... 
a kolem domova je teď tak krásně ...


Hořínská zdymadla ..







nebe před deštěm je plné tajemna ... 


















a u nás ve městě to také již krásně kvete ... 




Maminka a táta ... stále mi ukazují svůj směr a vedou mne ... 
i když jsem již dospělá, i když sama směruji ty své ... 



Víkend Solopysky


Jeden společný šicí víkend ... místo oblíbených Palčic jedna dobrá duše našla další možný prostor, kde se sejít. A jak to tak vypadá, tak se tam sejdeme možná příště zas. 
Milé setkání v příjemné společnosti.

Pro mne tvorba hlavně ruční ... pletení, ale dárky pro dcerky v podobě čelenek byly opravdu vytvořené na stroji. 



Místo krásné a klidné, okolí pro mne velmi příjemné.



Dárečky od milých dušiček nikdy neomrzí ...
Ony vědí, jak moc jsou mi blízké ...


Tentokrát nás bylo opravdu méně ... 
a ty, které mi /nám chyběly, to vědí ... 

pondělí 14. března 2016

Víkend tradičně netradičně


Tolik času a zároveň tak málo je. 
Každý si volíme sám, jak s ním naložíme. 
Kolikrát pár minut postačí
a už se člověk přesvědčí,
že i jen okamžikem jediným 
změníš si život, to já vím.
Potkáš přítele či najdeš odvahu.
Hlavní je nezůstat stát jen na prahu.




Tradičně netradičně jsme navázali na minulý týden.
Nel se vyléčila z chřipky, ale Ema ulehla s angínou. Tatík ležel 4 dny s fuj kašlem a fuj rýmou. 
Vzala jsem si na pátek volno hurá a navařila nachystala, aby to tu přežili. 
Já tradičně v práci. Po návratu obšťastnit a zkontrolovat ... 

Je to tak, že jednou za čas je to potřeba. Všichni se zastavíme a zpomalíme. 


Eminka mne přesvědčila vytáhlo se další drobné šití. Sama my tu ušila 2 úžasné ryby "Sardinky".
Obdivuji, jak u toho vydrží a jak se snaží si to vše sama dotáhnout do konce. 
Její modrá a černá, napěchovaná až k prasknutí, jsou úžasné.



Nel se snažila a udělala jedno disco sušenku. Celá se u toho opotila chudinka. 

Jedni přátelé nám nadělili dárek. Dárek největší hlavně pro naši starší dcerku. 
To se to hned marodí lépe.


pondělí 7. března 2016

Po víkendu

Jedna marodná a doma bylo stále co ...

Po dlouhé době odkládání jsem pověsila "Naše ruce" ...




Eminka našla pár polotovarů z filcu. Pod lehkým nátlakem mne donutila je dodělat a přidělat další 
a má v plánu ještě nejméně 10 dalších kousků ...

Zlatíčko ... 



pátek 4. března 2016

Pošta

Dnes mi přišlo milé psaní ...

Děkuji Té hodné paní...


Minuty, vteřiny ...

Po včerejším dnu, kdy jsem si připadala, jak v jiném světě. Plná rozdílných emocí. 
Po téměř probdělé noci plné živých snů, které bohužel mívám. O přítomnosti jiných zvláštních bytostí, živých i neživých. Bytostí které se mne dotýkají, dívají se na mne a já se dotýkám a dívám na ně. Budím se s křikem. 
Jsem byla teď bruslit s mužem a dětmi ze školy ... 
Je mi úžasně. Úleva a chuť něco dělat. 
Mám pocit, že ať už to vyjde nebo ne, tak jsem udělala krok vpřed. ...

středa 2. března 2016

Na rozcestí

Jsou dny, kdy stojim pevně na zemi a dny, kdy i vánek mne vyvede z rovnováhy. Bohužel. 
Naštěstí jich opravdu není mnoho, ale teď je to prostě tak. 

Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že jistota, která byla, již pomíjí, že den další bude nejspíš horší, se prostě dříve či později musíte rozhodnout.

Vážím si lidí, vážím si jejich práce a vše, co se kolem mne událo mi dalo úctu a respekt. Tu se snažím dávat a jít každý den dál. Jít tak, abych byla klidná a spokojená sama se sebou. Je přeci tolik chytrých a báječných lidí a někde to musí fungovat lépe.

Když si to uvědomím, nechce se mi nic. Nic dělat,  nic tvořit, nic rovnat kolem sebe ... letargie ... nicota.

Doma to mám jak pohlazení... Za odměnu... Díky za to.

Budu s tím muset něco udělat. 
Má plánovaná cesta tím nesmí být ohrožena.